Pod slovem volba si často představíme kroužkování na volebních lístcích a jejich následné vhození v obálce do volební urny. Občané však neovlivňují politiku pouze tímto příležitostným aktem – jejich ekonomická rozhodnutí totiž mají na politiku vliv po celý rok. Lze se potom divit, že ti méně majetní z nás pociťují frustraci a rezignaci z toho, že se to v demokracii může dít?
Při politických debatách můžeme občas zaslechnout slovní spojení „volba peněženkou“ – pojem, který má vícero významů podle toho, kdo se o něm zrovna baví a o jaký kontext jde. Obecně vzato popisuje volba peněženkou to, že občané mají vliv na politiku státu prostřednictvím svých peněz, investic, nebo toho, kde se rozhodují žít. Ekonomové by toto doplnili tak, že kupující svými rozhodnutími, za co bude (nebo naopak nebude) utrácet peníze, vyjadřuje podporu určitým výrobkům, firmám a také hodnotám, které tyto firmy zastávají. Příkladem může být to, že si kus oblečení koupíme v second-handu namísto v obchodě prodávající fast-fashion, protože nesouhlasíme s tím, že tyto obchodní řetězce využívají práce chudých lidí v zemích, které nedodržují základní lidská práva.
Peněženka ale může u mnohých z nás být významným faktorem i při samotném aktu politické volby, tedy při rozhodování o tom, „komu to hodíme“ ve volbách do parlamentu či do městského zastupitelstva. Člověk v tomto případě posuzuje strany nebo kandidáty na volební listině podle toho, jaký dopad bude mít jejich politika na jeho osobní finance či business plány. Například: Jste rodič, který se stará o dvě malé děti? Tak u politiků budete sledovat jejich podporu pro daňové úlevy nebo dostupnost míst ve školách. Jste senior v důchodu či invalida? Pak vás budou nejspíše zajímat výše důchodů nebo slevy na jízdném. Jste podnikatel? To zase budete zohledňovat daně a podmínky pro podnikání, které kandidáti budou zastávat.
Naše peněženka ale může v souvislosti s politikou v našem státě rozhodovat na podobném principu, jako u příkladu zmíněném na začátku. Kontinuální podpora (či naopak bojkot) vytváří v čase rozprostřený efekt na ty, jejichž zájmy jsou závislé na podpoře lidí, ať už tuto podporu projevují svými penězi či volebními hlasy. Problémem ovšem je, že bohatší lidé mohou do politiků či stran nakloněných jejich zájmům tuto podporu doslova investovat častěji. Takové investování může v praxi mít podobu lobbingu, financování politického marketingu nebo jiných aktivit, kterými tito lidé mohou ovlivňovat směřování politické situace společnosti tak, jak jim to vyhovuje. U nich tedy hlasování peněženkou může probíhat průběžně. Tato možnost ovšem není dostupná lidem, kteří na ni nemají dostatečné finance, a ti jsou tak odkázáni na to, investovat do společnosti pouze jednou za 4 roky prostřednictvím své volby, a to symbolicky i doslova (např. v ČR politické strany získávají finanční podporu od státu dle počtu získaných hlasů).
Proč je třeba se nad těmito věcmi zamýšlet? Možná i proto, že nám to nabízí kontext k pocitům rezignace, které někteří naši spoluobčané mohou pociťovat. Tyto pocity pak mohou pramenit z dojmu, že demokracie degraduje kvůli zkorumpovaným politickým elitám a že jejich hlas ve výsledku nemůže nic změnit, protože v takové situaci nemá váhu. Lidé, kteří s nimi tuto zkušenost nesdílejí třeba i kvůli tomu, že jsou na tom finančně lépe (a to jim umožňuje investovat své prostředky či síly do změn, které si ve společnosti přejí), pak naopak mohou nabývat dojmu, že ti druzí nad demokracií lámou hůl a vrhají se do náruče populismu.
I toto téma je jedním z těch, jimž se DEMDIS bude věnovat v rámci aktuální akce Máme demokracie (už) dost?!, která se bude konat 16. 11. 2026 v 1. prezidentské knihovně v Praze. Jejím cílem je otevření mezigeneračního dialogu o tom, jestli a jak současná podoba demokracie stále funguje a jaké frustrace, výzvy či přednosti nám dnes přináší vzhledem ke krizím, kterými si na mnohých místech na světě prochází. Do tohoto dialogu rovněž zapojíme výsledky naší nejnovější digitální diskuze nad tím, jaká demokratická společnost je a jaká by měla být. Zapojte se do ní a řekněte nám svůj názor!
Pojďte s námi tvořit svět férové a otevřené diskuze – těšíme se na vás 16. 11. osobně či digitálně již nyní!
